Život se smrtí

16. 03. 2014 14:51:00
Ve čtvrtek večer jsem byla v divadle v La Fabrice. Moje děti by řekly, že to bylo „hustý“. Výjimečně bych s nimi souhlasila.

Hned u vchodu mezi sklenicemi krvavě rudého vína trůnily rakvičky a věnečky, aby nikdo nezůstal na pochybách, že nepůjde o žádný falešně smuteční pathos, ale že se bude poslouchat muzika, jíst, pít, koukat na film a hodně mluvit o smrti, která nás čeká všechny bez výjimky a jak je dobře, když člověk na tu smrt není sám, když tělo není sužováno bolestí a duše ztrátou důstojnosti a také o tom, že to poslední období života může srovnat účty, proměnit ztráty v nálezy a obohatit všechny zúčastněné.

Úžasný, syrový prostor bývalé továrny skvěle zarámoval a podtrhl filmový kus od nejgeniálnějšího dramatika, jakým je jen život sám. Promítal se první díl dokumentu autorky projektu Šárky Horákove Maixnerové “Život se smrtí“, který bude mít premiéru v ČT 19. 3. 2014 od 21.00 hod. Štáb po jeden rok natáčel s několika klienty domácího hospicu. Někteří byli v terminálním stadiu onkologického onemocnění, někteří se teprve vyrovnávali s nepříznivou diagnózou a nejistou prognózou. Chvíli jsme brečeli, chvíli jsme řvali smíchy, tak, jak to má při premiéře být a nakonec obrovský aplaus až se třásly zdi! Potlest patřil nejen tvůrcům a skutečným aktérům (chtělo by se mi říci skutečným, živým aktérům, ale bohužel čtyři z nich se konce natáčení nedožili), potlesk patřil také všem, kdo pracují v neziskové organizaci „ Cesta domů“, která jako první otevřela dveře smrti, dosud přísně vytěsněné z našeho života, jako něco nepatřičného neslušného a odsouzeníhodného. To oni už deset let pomáhají nemocným a jejich rodinám s péčí o umírající v jejich domácím prostředí, v kruhu jejich blízkých. Cesta domů nastupuje ve chvílích, kdy ostatní zdravotníci končí. V okamžiku, kdy vám v nemocnici během několika minut, většinou před dalšími paciennty, řeknou: „... už pro vás nemůžeme nic udělat“. Pokud ovšem nespadáte do skupiny pacientů, kterým je podle zdravotníků pro jejich dobro lepší neříkat nic. 78% lidí by chtělo zemřít doma, ale celých 88% umírá v nemocnicích, v„LDNkách“ nebo nějakých sociálních zařízeních, o samotě s bolestí a zbaveni lidské důstojnosti.

Málokdo si rád připouští vlastní konečnost, smrt neexistuje, je zkrátka v nedohlednu. Přesto se situace života může změnit třeba už zítra - naše nebo někoho z našich blízkých. Podvědomě tušíme, že bychom měli být někde nadosah, že blízkost znamená sdílet žití i umírání. Často pak alibisticky a v podstatě s vděčností saháme k výmluvám, že se v nemocnici postarají lépe, jsou na to vybavení technicky, teoreticky i dovednostmi. Kdo z nás má doma kyslíkovou bombu, polohovací postel, nebo stojan na kapací infuzi? A co když najednou přijde někdo, kdo vám vybavení půjčí a s péčí poradí a pomůže? Někdo, kdo vyvrátí vaše pochybnosti o tom, co zvládnete, kdo jenom chce, abyste se stali skutečnými bližními, tedy těmi, kdo jsou na blízku. Domácí hospicová péče takovou pomoc nabízí a ti kdo ji přijmou, budou odměněni vědomím, že udělali pro své blízké to nejlepšíco mohli a navíc vyšlou všem ostatním zprávu, že to jde! Že není ostuda požádat o pomoc, že není selhání přiznat teď toho mám dost, přijďte mně někdo na chvíli vystřídat. Tohle všechno domácí hospicová péče umí a také dělá. Bohužel, ale bez úhrady zdravotních pojišťoven, prakticky jen z darů a dotací. Paliativní medicína, která již neléčí příčinu choroby, ale jen její důsledky a nepříjemné průvodní projevy, je již mnoho let odborným specializačním oborem a přesto dodnes nebyla zařazena do koncepce našeho zdravotního systému, jakkoli co do nákladů mluví řeč čísel jasně ve prospěch domácí hospicové péče proti péči ústavní.

Argumentace pojišťoven, že stejnou službu zajistí praktický lékař a tzv. Home care neobstojí u nikoho, kdo byl s podobnou situací konfrontován. Praktičtí lékaři nedisponují potřebným vybavením ani teoretickým ani technickým. Domácí péče má pevnou pracovní dobu a k akutnímu stavu po 16. hodině prostě praktický lékař nepřijde. Domácí hospici naopak disponují multidisciplinárním týmem, kde jsou jak lékaři, sestry, ošetřovatelé, psychologové tak i duchovní, připravení přijet okamžitě, podle potřeby klienta. Je na čase o těchto věcech mluvit napříč celou společností a nastavit jasná, udržitelná pravidla financování, která umožní fungování i rozvoj těchto zdravotních služeb v celé republice, nejen tam, kde jsou velké firmy a bohatí dárci, abychom si i my jednou mohli dovolit ten luxus dožít svůj život ve známém, intimním prostředí domova, s těmi se kterými jsme ho sdíleli a už navždy s nimi budeme součástí společné historie.

Prosím, pusťte si 19. března televizi, uvařte si kafe nebo si nalejte něco dobrého a dívejte se!

Budete brečet, budete se smát a až se dokoukáte, myslím, že se budete míň bát!

Autor: Gabriela Pecková | neděle 16.3.2014 14:51 | karma článku: 19.87 | přečteno: 1426x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 34.07 | Přečteno: 585 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 29.31 | Přečteno: 2046 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 16.78 | Přečteno: 291 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.32 | Přečteno: 210 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 18.67 | Přečteno: 276 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1179
MUDr. Gabriela Pecková, lékařka, poslankyně TOP09 PSP ČR. Vše o mne naleznete na www.gabriela-peckova.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...