- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Samozřejmě nadsázka – skutečný výkon už 18 let podává pan László Sümegh, který se o „děti ulice“ stará. Za ta léta dobře ví, že to není jídlo, oblečení, střecha nad hlavou, co nejvíce postrádají, ale životní, sociální a pracovní návyky. Děti, které vyrostly bez rodiny, v prostředí kolektivního sociálního zařízení většinou končí v 18 letech na ulici. Saskia Burešová děkovala z podia všem dárcům a podporovatelům projektu Šance za menší, či větší částky. Jediný hotel Hilton zároveň nabídl i práci, přitom Agrofert pana Babiše, nebo OKD pana Bakaly by také neměly mít problém jednotlivce zaměstnat. Motto projektu k tomu přímo vybízí: „Není umění někomu v nouzi dát najíst, ale naučit ho na jídlo si vydělat.“
Minulá vláda prosadila ve sněmovně novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí a tím umožnila veliký rozvoj pěstounské péče. Mnoho dětí tak nově dostává šanci vyrůstat v rodinném prostředí. Mediální výrok Karla Schwarzenberga o podpoře návrhu zákona o adopci dětí homosexuálními páry zdvihl nejedno obočí. „Jak je to slučitelné s konservativními postoji?“ ptali se mnozí. Konservativní ale přece je, aby děti vyrůstaly v rodině, ne v ústavu! Aby do života vstupovaly vybavené dovednostmi, sociální zkušeností, pestrou emoční paletou, potřebují v duši otisk rodiny, kde se všichni ráno rozejdou do školy, do práce, aby se večer sešli a sdíleli péči o domácnost, starosti i radosti. Rodina je kontinuální „průchoďák“ s věčně otevřenými dveřmi, kterými se přichází i odchází, vrací i zůstává. Tak často zmiňovaná mezigenerační solidarita se z dětského domova nevybuduje. Tím, že najdeme potřebným dětem nový domov, dáváme šanci i „rodičům“, že nezůstanou sami, až se čas naplní. Argument, že v homosexuální rodině chybí mužský, nebo ženský vzor nemohu přijmout! Rodina je široká instituce, její součástí jsou tetičky, bratranci, dědečkové, koumáci, zhýralci, nešikové, vzteklouni, kutilové, lenoši i knihomolové – modelů nepřeberně.
Mnohokrát jsem přemýšlela, proč ti, kteří tak detailně pitvají možné dopady na dítě vyrůstající v homosexuální rodině, nezvažují možnou emoční prázdnotu, která hrozí dítěti v asexuální rodině. Tu nikdo za patologickou nepovažuje, přestože takový osud v paletě života škrtl ne odstín, ale celou jednu barvu.
Další články autora |
Liberec
2 271 200 Kč